Krvácení a rány (obecně)

Jako krvácení označujeme unikání krve z těla jak přirozenými otvory, tak otevřenými ránami. Krvácení však může být i vniřní, přičemž krvácení nastává do tělesných tkání.

Co hrozí :

Samozřejmě vysoká krevní ztráta, ztráta tkáně (amputace), infekce, při bodnutí nebo výstřelu i poranění jiných orgánů, šok.

Druhy krvácení :

1. Krvácení vlásečnicové vzniká poškozením nejjemnějších cév, jedná se o krvácení mírné, které se obvykle samo zastaví. Do rány se nesmí dostat dezinfekční prostředek, proto jím ošetříme její okolí a ránu samu ošetříme peroxidem vodíku. K zastavení tohoto krvácení plně dostačuje přiložený obvaz.
   
   
2. Krvácení žilní je typické plynulým vytékáním tmavé krve. Jeho velikost závisí na počtu postižených žil a jejich průsvitu. Nejnebezpečnější žilní krvácení bývají na hrudníku, krku a hlavě, kde je negativní tlak. Tím může dojít k nasátí vzduchu do krevního oběhu, následně do srdce, a může tak způsobit náhlou smrt, protože v příslušném srdečním oddílu se nevypuzuje krev, ale pouze stlačuje nasátý vzduch. Nejčastěji se setkáváme s žilním krvácením v místech, kde jsou bohaté žilní pleteně, jako například na hřbetu ruky, případně nohy.
   Při první pomoci postupujeme tak, že poraněnou končetinu zvedneme a přiložíme tlakový obvaz. Žilní krvácení na ostatních částech těla často nelze ošetřit tlakovým obavazem (například krk), krvácející ránu tedy stlačujeme prsty až do definitivního ošetření.
   
   
3. Tepenné krvácení je charakteristické pulzujícím vystřikováním jasně červené krve z rány. Závažnost krvácení je dána průsvitem příslušné tepny. Během velmi krátké doby může dojít k velké krevní ztrátě a rozvoji šoku. Tepenné krvácení stavíme co možná nejrychleji, aby krevní ztráta byla co nejmenší.
   Končetinu zvedneme (při ošetření musí zůstat zvednutá) a stiskneme příslušný tlakový bod. Pak přiložíme na ránu tlakový obvaz. Teprve pokud je tlakový obvaz (měl by mít maximálně tři vrstvy) neúčinný, zaškrtíme končetinu v místě mezi ranou a trupem, ale co nejblíže k ráně. Zapíšeme čas zaškrcení. Tepenné krvácení na hlavě ošetříme pouze stlačením tlakového bodu (ten je třeba držet až do příjezdu ZZS) nebo - pokud je držení tlakového bodu neúčinné - stiskneme tepnu jedním nebo několika prsty přímo v ráně. Krvácení z krční tepny a masivní krvácení na ostatních částech těla řešíme stlačením krvácející cévy prsty (pokud můžeme, použijeme sterilní mul nebo čistý kapesník). Vždy bychom měli mít latexové rukavice.

Technická první pomoc :

Zabránit kontaktu zachránce i postiženého se zdrojem zranění (ostré předměty apod.); předměty, které případně zůstaly v ráně (např. nůž), však nikdy nevytahujeme, jen je zajistíme proti pohybu

První pomoc :

1. Položit, popřípadě posadit postiženého (pokud je krvácení masivní, nejdříve vyvinout tlak na ránu)
2. Pokud je rána na končetině, zvedneme ji nad úroveň srdce - tím snížíme tlak vytékající krve
3. Přiložíme tlakový obvaz, který je tvořený třemi vrstvami - sterilní krytí, tlaková vrstva a fixace
4. Pokud obvaz prosakuje, přidáme další (maximálně však můžeme přiložit tři - poté, když stále krev prosakuje, končetinu zaškrtíme)
5. Během ošetřování kontrolujeme tepovou frekvenci a dech, provedeme protišoková opatření
6. Zavoláme ZZS

Poznámky k první pomoci :

1. Vniřní krvácení můžete rozpoznat podle toho, že postižený bez zjevného důvodu upadá do šoku, má zrychlený tep, možný je i otok a bolest v okolí postižené oblasti. Pokud máte podezření na vniřní krvácení, sdělte to lékaři či zdravotníkovi ZZS
2. Pokud je krvácení způsobeno např. amputací či je zvláště masivní, provedeme zaškrcení
3. Pokud je krvácení na krku, tepnu stlačíme a tlak vyvíjíme až do příjezdu ZZS

Rozdělení ran :

1. Rány s rovnými, ostrými okraji (bodné a sečné) - silné krvácení, jsou však méně náchylné k infekci, při hlubších ranách možnost poškození orgánů
2. Rány s nerovnými okraji (tržné, střelné) - vysoké riziko infekce, menší krvácivost, delší hojení
3. Odřeniny - slabé až žádné krvácení, bolestivost, riziko infekce
4. Rány chemické (poleptání) - při poleptání kyselinou je rána suchá, jakoby spálená, při poleptání zásadou je kůže rozbředlá

Nejnebezpečnější krvácení je krvácení tepenné - krev má jasně červenou barvu a z rány pod tlakem vystřikuje. U žilního krvácení je krev tmavá a z rány volně vytéká. Vnitřní krvácení poznáme pouze podle nepřímých příznaků.