Sekvence kardiopulmocerebrální resuscitace

Před tím než začnete provádět resuscitaci, přesvědčte se o tom, zda ji člověk opravdu potřebuje.

Rozlišujeme 3 základní životní funkce: VĚDOMÍ, DÝCHÁNÍ a SRDEČNÍ ČINNOST. Při ztrátě jedné nebo více těchto funkcí postižená osoba potřebuje vaši pomoc. Pokud se člověku v bezvědomí nedostane pomoci přestává dýchat a následně ustává i srdeční činnost.

Co dělat?

1) Zjištění vědomí

Postiženého oslovíme a sledujeme jeho reakci, můžeme použít jednu z frází: "Pane/Paní je vám dobře"? nebo "Pane/Paní jste v pořádku"?. Pokud nereaguje můžeme osobu chytit za ramena a lehce s ní zatřepat nebo jí zkusit "zaťukat" na čelo (to by jí mělo probrat i ze silného spánku). Další alternativou jak probrat spící osobu je bolestivý podnět např. štípnutí do ušního boltce.

2) Pátrání po život ohrožujícím zranění

Nyní osobu ohledáme a sledujeme pokud někde masivně nekrvácí. Následně obnažíme hrudník (při nepřímé masáži srdce by jsme to stejně udělali) a hledáme pneumothorax. Pokud jsme odhalili jedno z těchto zranění ošetříme jej a hned po té voláme ZZS (155), ostatní poranění necháme na později.

3) Zajištění dýchacích cest

Hlavu zatím NEZAKLÁNÍME, ale pouze otevřeme ústa postiženého a vyndáme z nich cokoliv co by při následném záklonu hlavy mohlo zapadnout hlouběji a ucpat tak dýchací cesty. Hledáme zejména žvýkačky, bonbóny nebo velké kusy jídla, v každém případě zjistíme zda postižený nemá zubní protézy a vyndáme je také! Pokud je ústní dutina zajištěná musíme postiženému CO NEJVÍCE ZAKLONIT HLAVU. Tím se zprůchodní dýchací cesty a eliminujeme nebezpečí udušení zapadnutím kořene jazyka.

4) Zjištění dýchání

Dýchání zjišťujeme třemi smysly: zrakem (pohledem), sluchem (poslechem) a hmatem. Provedeme to tak, že svoji tvář dáme těsně před ústa postiženého. V této poloze pohledem sledujeme hrudník raněného zda-li vykazuje dýchací pohyby. Poslechem se snažíme zachytit dýchací šelesty a snažíme se ucítit vydechovaný vzduch postiženého na své tváři.

5.1) Dýchá-li

Pokud postižený dýchá je jistota, že mu i tepe srdce. V tom případě ho uložíme do stabilizované polohy a kontrolujeme životní funkce.

5.2) Nedýchá-li

Pokud postižený nedýchá neznamená to, že mu i netepe srdce. Proto zjistíme zda-li je zachována srdeční činnost. U lidí v bezvědomí se toto zjišťuje na krkavici a to tak, že si na krku najdeme špičku štítné chrupavky (lidově tzv. adamovo jablko) a po straně této chrupavky prsty sjedeme do jakési prohlubně, kde bychom měli cítit tep. Nyní je také ta nejzazší chvíle, kdy volat ZZS (155)!

6.1) Tepe-li a nedýchá

Provádíme pouze umělé dýchání a to tak, že poprvé provedeme 2 vdechy a po té už jen 1x za 5 sekund.

6.2) Netepe-li a nedýchá

Provádíme KPCR.

7) Stabilizovaná poloha + kontrola základních životních funkcí každou minutu

Po obnově životních funkcí postiženého dáme do stabilizované polohy.

Nezapomeňte, že mozek začíná odumírat po třech minutách, proto byste s resuscitací měli začít co nejdříve. Není čas dlouze přemýšlet nebo se zdržovat zbytečnostmi. I telefonát by měl být co nejkratší, ale pokud zdůrazníte, že hodláte resuscitovat, nebudou vás dlouho zdržovat.