V případě, že v našem okolí došlo k poranění/zhoršení zdravotního stavu nějaké osoby, můžeme dotyčné/mu pomoci.
1. Získat přehled o situaci:
- pád z kola, mdloba, náhle vzniklá bolest na hrudi (podezření na infarkt), neschopnost hýbat polovinou těla a smazaná mimika na polovině obličeje (cévní mozkové příhody) ...
- zachovat klid – zastavit se, rozhlédnout se, nechat si čas na rozmyšlení dalšího postupu
- uvědomit si CO, JAK, PROČ, KDE se to stalo
RIZIKO plynoucí ze situace (autonehoda, el. proud)
POČET postižených/zachránců/materiálu, ZÁVAŽNOST poranění - pokud to situace vyžaduje, přivolat pomoc z okolí
- při vyšším počtu postižených věnujeme pozornost nejprve těm v bezvědomí a s masivním krvácením
2. Zajistit bezpečnost:
- ujistit se, že v situaci je eliminováno riziko pro nás, postiženého i okolí (autonehody, požáry, úrazy el. proudem...)
- zamezit dalšímu působení „škodlivin“ (tepla/chladu, ohně/vody, el. proudu, chemikálií...)
3. Posouzení stavu postiženého:
- Bezvědomí (nereaguje na oslovení, bolestivý podnět):
- přivolat pomoc z okolí, pokud se tak už nestalo
- je-li to možné, položit dotyčného na záda
- zajistit průchodnost dýchacích cest (zkontrolovat ústa, zaklonit hlavu)
- pohledem a pohmatem na hrudníku + poslechem a pocitem vydechovaného vzduchu na kůži zjistit, jestli dýchá
(zjišťujeme max. 10 sekund!!!)
→ pokud nedýchá normálně (tj. nedýchá vůbec, chrčí nebo lapá po dechu): zahájit KPR (kardiopulmonální resuscitaci)
→ pokud dýchá normálně: uložit postiženého na záda se zakloněnou hlavou (případně do zotavovací polohy, pokud postižený
zvrací nebo se od něj musíme vzdálit)
- pravidelně kontrolovat životní funkce (dech a stav vědomí) !!!
- Při vědomí:
- zjistit nejnutnější informace o jeho zdravotním stavu, které sdělíme dispečerovi záchranné služby (zeptat se co se stalo, jak se
cítí, jak a kde ho bolí, posoudit sta vědomí, souměrnost těla, barvu a teplotu kůže..)
- pokud je okolí bezpečné, ponechat ho na místě, postiženého uklidnit a ujistit ho, že mu bude poskytnuta pomoc
- zhodnotit celkový stav, v případě potřeby poskytnout první pomoc (zastavení krvácení, chlazení popálenin ...)
- i po přivolání pomoci pravidelně kontrolovat stav dotyčného
* snažíme se doptat na všechny potíže, často se dotyčný zaměří jen na pro něj nejvýraznější problém („bolí vás ještě někde?“)
* důležité informace můžeme zjistit i od lidí z okolí, pokud dotyčný není schopný komunikace (pán šel po chodníku a najednou
omdlel, nyní je zmatený a pád si nepamatuje)
4. Volání na linku 155 (event. 112):
- představit se
- co se stalo (úraz, kolaps, nehoda, požár...)
- kde se to stalo (přesná adresa, číslo poschodí a dveří, event. orientační body)
- kolik je postižených a jaký je charakter zranění, pohlaví, přibližný věk, další choroby (nejlépe zjistit jméno)
- nejde o to zjistit každý detail, ale hlavně být schopen stručně a jasně popsat situaci a zmínit důležité věci (např. pokud se někdo opařil, tak je nepodstatné, že ho už týden bolí záda)
* např.: „Dobrý den, jmenuji se XY a byl jsem svědkem pádu starší paní z kola
v Rooseveltově ulici v Plzni, když najela na dlažební kostku. Paní je při vědomí a
normálně s námi komunikuje. Při pádu se uhodila do hlavy, teče jí trochu krev, dále
si stěžuje na bolest v pravém koleni a levé části břicha. Na pravou nohu se nemůže
postavit.“
- kontrolujeme stav postiženého do příjezdu záchranné služby