První pomoc Zásady první pomoci

 V případě, že v našem okolí došlo k poranění/zhoršení zdravotního stavu nějaké osoby, můžeme dotyčné/mu pomoci.

1. Získat přehled o situaci:

• pád z kola, mdloba, náhle vzniklá bolest na hrudi (podezření na infarkt), neschopnost hýbat polovinou těla a smazaná mimika na polovině obličeje (cévní mozkové příhody) ...
• zachovat klid – zastavit se, rozhlédnout se, nechat si čas na rozmyšlení dalšího postupu
• uvědomit si CO, JAK, PROČ, KDE se to stalo
                     RIZIKO plynoucí ze situace (autonehoda, el. proud)
                     POČET postižených/zachránců/materiálu, ZÁVAŽNOST poranění
• pokud to situace vyžaduje, přivolat pomoc z okolí
• při vyšším počtu postižených věnujeme pozornost nejprve těm v bezvědomí a s masivním krvácením
   

2. Zajistit bezpečnost:

• ujistit se, že v situaci je eliminováno riziko pro nás, postiženého i okolí (autonehody, požáry, úrazy el. proudem...)
• zamezit dalšímu působení „škodlivin“ (tepla/chladu, ohně/vody, el. proudu, chemikálií...)

3. Posouzení stavu postiženého:

• Bezvědomí (nereaguje na oslovení, bolestivý podnět):
  - přivolat pomoc z okolí, pokud se tak už nestalo
  - je-li to možné, položit dotyčného na záda
  - zajistit průchodnost dýchacích cest (zkontrolovat ústa, zaklonit hlavu)
  - pohledem a pohmatem na hrudníku + poslechem a pocitem vydechovaného vzduchu na kůži zjistit, jestli dýchá
     (zjišťujeme max. 10 sekund!!!)
  → pokud nedýchá normálně (tj. nedýchá vůbec, chrčí nebo lapá po dechu): zahájit KPR (kardiopulmonální resuscitaci)
  → pokud dýchá normálně: uložit postiženého na záda se zakloněnou hlavou (případně do zotavovací polohy, pokud postižený
      zvrací nebo se od něj musíme vzdálit)
  - pravidelně kontrolovat životní funkce (dech a stav vědomí) !!!

• Při vědomí:
  - zjistit nejnutnější informace o jeho zdravotním stavu, které sdělíme dispečerovi záchranné služby (zeptat se co se stalo, jak se
     cítí, jak a kde ho bolí, posoudit sta vědomí, souměrnost těla, barvu a teplotu kůže..)
  - pokud je okolí bezpečné, ponechat ho na místě, postiženého uklidnit a ujistit ho, že mu bude poskytnuta pomoc
  - zhodnotit celkový stav, v případě potřeby poskytnout první pomoc (zastavení krvácení, chlazení popálenin ...)
  - i po přivolání pomoci pravidelně kontrolovat stav dotyčného
  * snažíme se doptat na všechny potíže, často se dotyčný zaměří jen na pro něj nejvýraznější problém („bolí vás ještě někde?“)
  * důležité informace můžeme zjistit i od lidí z okolí, pokud dotyčný není schopný komunikace (pán šel po chodníku a najednou
     omdlel, nyní je zmatený a pád si nepamatuje)
   

4. Volání na linku 155 (event. 112):

• představit se
• co se stalo (úraz, kolaps, nehoda, požár...)
• kde se to stalo (přesná adresa, číslo poschodí a dveří, event. orientační body)
• kolik je postižených a jaký je charakter zranění, pohlaví, přibližný věk, další choroby (nejlépe zjistit jméno)
• nejde o to zjistit každý detail, ale hlavně být schopen stručně a jasně popsat situaci a zmínit důležité věci (např. pokud se někdo opařil, tak je nepodstatné, že ho už týden bolí záda)

* např.: „Dobrý den, jmenuji se XY a byl jsem svědkem pádu starší paní z kola
                  v Rooseveltově ulici v Plzni, když najela na dlažební kostku. Paní je při vědomí a
                  normálně s námi komunikuje. Při pádu se uhodila do hlavy, teče jí trochu krev, dále
                  si stěžuje na bolest v pravém koleni a levé části břicha. Na pravou nohu se nemůže
                  postavit.“

• kontrolujeme stav postiženého do příjezdu záchranné služby